Hledal jsem bezpečnou a efektivní metodu výcviku koní a jezdců přijatelnou pro široké spektrum lidí přicházejících na našem ranči s koňmi do styku. Na základech studia metodiky Pata Parelliho a jiných horsemanů i dětské psychologie jsem postupně vypracoval vlastní výcvikový program GWH, který stále rozvíjíme společně se svými instruktory hlavně při práci s dětmi, mládeží i dospělými, často cvičíme úplné začátečníky i profesionály na svém rodinném ranči, někdy na pozvání i v jiných areálech. Zpočátku pomáháme majitelům koní a začínajícím jezdcům navázat partnerský vztah s koněm, dále pak rozvíjíme komunikaci v různých oblastech jezdeckého sportu. Moji studenti a koně se dnes úspěšně účastní hoby soutěží ve westernovém stylu i lehčím parkůru. Mou snahou je aby organizace výcviku a podání Natural horse-man-shipu byla bezpečná a účinná pro zdravé děti i děti s hendikepem a společnou aktivitu rodičů s dětmi. Předvedení koně na kolbišti je přirozeným vývojem osobnosti jezdce ale nemělo by se stát jeho doménou.
I když jsou koně po staletí chovaní v zajetí člověka. Přetrvává v nich instinktivní chování kořisti. Vlivem tisíce let evoluce při níž přežívala právě ta zvířata, u kterých jejich program pro přežití fungoval nejlépe, se vyvíjeli vlastnosti, díky kterým dodnes dochází k častým nedorozuměním mezi člověkem a koněm. Člověk má vrozené dispozicepredátora, umocněné výchovou vycházející z vojenského rozkazování a podmaňování si zvířat násilím. Člověk komunikuje převážně verbálně, což je pro koně, který se dorozumívá nejčastěji řečí těla, nesrozumitelné a stresující.
Prapředek koně býložravé zvířátko eohippus ve velikosti lišky které zavětřilo nebezpečí, zvedalo hlavu vysoko, stavělo se ve vysoké stepní trávě na zadní, aby si zajistilo rozhled a mohlo, tak zhodnotit hrozbu blížícího se dravce pro kterého bylo snadnou kořistí. Jeho organismus produkoval adrenalin, díky kterému se zrychluje schopnost reakce na nebezpečí, zpravidla jeli to možné včasným útěkem. A v případě napadení bojovalo o holý život vyhazováním, kopáním mačkáním se na okolí nebo i válením ve snaze setřást zakousnutého predátora. To je důvod proč dnešní koně v případě že se cítí bezprostředně ohrožení na životě jdou často proti tlaku i když si působí větší bolest. Neznalý člověk, který se snaží donutit koně k poslušnosti násilím, vyvolá u koně stres, strach o život, produkci adrenalinu a obraný reflex.
Oproti tomu v době poklidného popásání se skloněnou hlavou v bezpečí přítomného stáda je v těle adrenalin vyplavován endorphinem a jeho program pro přežití je soustředěn na potravní reflex a odpočinek. Z pozorování koní ve stádě je zřejmé že mezi výškou postavení hlavy koně a hladinou adrenalinu a stresem je jakási přímá úměra.
Ve stádě se tvoří hierarchie, někteří koně si tvoří výsadní postavení a podmaňují si slabší koně k poslušnosti, postupně narůstajícím tlakem. K tomu využívají řeč těla. Hození hlavou, pohled směrem k protivníkovi sklopené uši do zadu to už je výhružka dále pak vykročení proti němu a tlak vrcholí útokem a kousnutím. Příště mu už stačí jen hodit hlavou a sklopit uši tím mu říká, kliď se mi z cesty nebo tě kousnu. Tímto budováním respektu si vlastně své partnery cvičí principem pohodlí a nepohodlí. Podřízený kůň se v takové situaci necítí bezprostředně ohrožený na životě a ví, že bude mít znovu pohodlí ustoupí li o něco stranou. Podvolí se tedy tlaku.
Všimněte si jak časté je vzájemné přátelské ohryzávání srsti na krku a hřbetě čímž navazují a demonstrují partnerské vazby, jako by sdělujíce pozor ten kůň je pod mojí ochranou. Pro dosažení souznění ve vztahu člověka a koně je zapotřebí zbourání vzájemných barier mezi predátorem a kořistí. Nemůžete očekávat od koně, že on bude mít pro vás pochopení, když je vám úzko. Nepleťte si koně s plyšovým fluffy. Nedosáhnete porozumění, pokud se nepřestanete chovat jako predátor nebo vojenský generál otrávený testosteronem.
Je zapotřebí nabývat vědomosti a dovednosti v komunikaci řečí těla. Přizpůsobit se koni a po navázání partnerského vztahu postupně zkvalitňovat vzájemný dialog, teprve potom koně trénovat k vyšší obratnosti a výkonnosti.
Pro snadnější pochopení celého programu používáme pro koně známé hry, které hrají ve stádě po celý život. Pomohou nám začlenit se do jejich světa a nahradit koním jejich přirozený sociální kontakt.
Přátelská hra. Budování důvěry, respektu a snižování citlivosti.
Nejde jen o prosté navykání na nové situace. Ale učíme koně že přežije i když zůstane v klidu. Posilujeme tak jeho důvěru vůči nám. Začínáme jednoduchými úkoly, při kterých dokážeme koně, udržet na místě nebo v rovnoměrném pohybu a dostat ho zpět do pohody. Postupně vystavujeme koně stále náročnějším a strašidelnějším uměle vyvolaným situacím, při kterých se učí, že bezpečnější a pohodlnější je se v klidu podřídit naší žádosti. Učíme ho odpovědnosti za své chování.
Předem předpokládejte u každého koně instinktivní chování, které může být velmi bouřlivé.
Dialog bez kontaktu. Dobré je začínat v kruhové ohradě. Poskytnout koni volnost a pocit svobody. Kůň se snaží vzdálit od neznámého predátora stojícího uprostřed ohrady útěkem ke stěně a podle ohrady obvykle hledá unik. Nechte ho několikrát oběhnout, seznámit se s prostředím v pohybu je pro něho přirozené. První zkouška komunikace je změnit směr jeho pohybu. Zaměřím svůj pohled na hlavu, stupňuji tlak zatočením prstem, rukou, provazem, postavím se mu více do cesty vykročím blíže k ohradě odhodlanost a rozhodnost alespoň navenek předstíraná je důležitá. Přeruším svůj tlak a vrátím se do středu kruhovky v momentě, kdy mi dá kůň najevo respekt a otočí se novým směrem. Na začátku práce se zelenáčem považuji za úspěch, když jsem schopen kontrolovat jeho směr později jeho rychlost a jeho pozornost ke mně. Vždy když soustředí pozornost někam jinam požaduji po něm změnu. Až začne reagovat na jemné signály otočím ho několikrát za sebou a vymezím mu tak prostor k pohybu asi na čtvrť kruhu, až uvidím, že začne být více soustředěný ke mně a ptát se mne co vlastně chci, couvnu od něho s pohledem skloněným. Pokud zůstane stát, zahraji si sním hru na přiblížení a ústup až mi dovolí přijít až k němu. Pokud mne následuje, odměním ho chvilkou klidu vedle mne. Pokud chce odejít, pošlu ho hodně daleko tedy opakuji postup práce ve volnosti. Pokud zůstane se mnou, začnu hrát přátelskou hru v kontaktu, na volnu s drivingem nebo na vodítku. Toto cvičení je možné praktikovat na začátku nebo v průběhu každé lekce. Později ažnasbíráte více zkušeností v komunikaci můžete tuto hru hrát i s větším počtem koní a do konce i ve větším prostoru pastviny za přítomnosti stáda tato hra vám pomůže při odchytávání koní na pastvě. Stanete se alfou stáda, a koně, který se nechce nechat chytit odmítáte, nedovolíte mu se přiblížit ke stádu on obíhá vás a vaše stádo, žádá o odpuštění a zařazení se do stáda, ostatní koně kterých se tato komunikace netýká se klidně popásají. Buďte důslední a neoblomní a postupujte od základů v malém prostoru kruhovky. Chybou je když se snažíte koně honit a chytat. Při přibližování se zastavte a couvněte se skloněnou hlavou dřív, než se dá na útěk. Několikrát jsem takto odchytával neznámého zdivočelého koně ve volném prostoru. Jeden z mnoha příkladů naší práce na ranči pro vás společně popsaly absolventky našeho kurzu v příběhu dvou hřebců.
